Peklo na podpatcích a Byl to kanár č.2

12. října 2011 v 20:00 | Jitulka |  VÝKECNÍČEK
Tak jsem dnes po dlouhé době vyrazila s holkama z bývalé práce ven. No, řeknu vám, že s nima je o zábavu postaráno jen to fikne. To je prostě perla vedle perly. Ráno jsem měla náladu se oháknout, a tak jsem si vzala skinny džíny a k tomu moje nové podzimní kozačky. Jsou na podpatku, zhruba 7 cm. Jenže jsem posledních pár měsíců nosila spíš tenisky, nebo balerínky, protože můj bývalý přítel nemá rád podpatky (i když abych k němu bývala výškově pasovala, musela bych nosit aspoň 20 cm štekly). Ale zpět. Na pohodlí si nožičky rychle zvyknou. A tak než jsme prošly obchoďák a došly do kavárny, myslela jsem, že mi nohy upadnou. Sundání bot a následné šlápnutí do našeho měkkého koberce, bylo jak chození po obláčku. Ale budu si muset zase zyvknout a basta *smích*.
Co vám ale řeknu, je to, že ty holky nesnáším *smích*. Vždycky mě zatáhnou do obchodu s bižuterií a to pak neznám bratra. Dokonce ani sestru ne. Navíc měli slevy, no nekup to. Tak jsem si po hodně velkém krocení se odnesla dvoje náušnice. Jako bych jich už takhle neměla dost. Ale víte, co se říká: Jsou dvě věci, kterých nikdy není moc - dobrých bot a dobrých přátel." Já bych to rozšířila o jednu věc a přihodila náušnice *smích*.
Celkově musím říct, že se dnešní den vydařil. Potkala jsem i svou paní učitelku angličtiny ze střední s její malinkou dceruškou, a tak jsme si popvídaly. Kdyby to někdo nevěděl, tak to byla absolutně nejbožejší úča ze všech, která s náma chodila pařit a teď si tykáme a tak. Hrozně ráda jsem viděla toho jejího špuntíka, krásná holčička. Až mě zase nějak začíná brát mateřský cit *mrkající*. Už jen sehnat vhodného tatínka.

O hokeji dnes jen v kostce. Včera jsme hráli další domácí zápas. Tentokrát s Kladnem a já tam nebyla. Proto nemám nějaký delší článek. Každopádně o to, že jsme vyhráli 6:0, jsem se prostě musela podělit. Takže kladenští rytíři mohli nasednout na své vznešené oře a odklusat do Kladna i s šesti křížkama na hřbetech, vyplakat se mistru Jágrovi na rameni. Spíš teda do telefonu *smích*. Teď Bílí Tygři vedou min. do pátku tabulku extraligy a konečně mají aktivní skóre (tzn. že víc gólu dali, než dostali).

Toť vše a já se loučím uctivě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luccienne Luccienne | Web | 13. října 2011 v 14:55 | Reagovat

Jo, takový dny s kamarádkami bývají fajn :) jsem ráda, že jsi si to užila :). Co se týče podpatků, tak už jsem na nich taky pěkně dlouho nestála, hlavně, že jsem si bez nich dříve život nedokázala představit :D Nechci si ani představit, jak budou nohy zase trpět, až nějaké obuji :D
Ty jsi na ty naušnice opravdu ujetá, koukám :D Nechci si ani představovat, kolik jich vlastníš :D Věřím, že malý počet to nebude :)) Ale každý má pro něco slabost, pravda :D :)
Jinak vašim hokejistům patří velká gratulace.. když se daří, tak se daří :D :)

2 Nellie Happiness Nellie Happiness | Web | 13. října 2011 v 22:21 | Reagovat

Jee, konečně článek, jaký má být.. Mega odstavec o Tobě a Tvém životě a kousek o hokeji (ten malý odstavec vždy nějak přežiju :-D ) a předpokládám, že ta závorka na konci, ve které vysvětluješ něco k hokeji patří hlavně mně :-D a děkuji že jsi to tam napsala, bez ní bych nevěděla, co to je :-D
Jinak, mně dneska taky došly nové podzimní botky na 7cm podpatku, tak jsem zvědavá, jak se mi v nich bude chodit.. ale moje letní jsou taky na takovém a v těch se mi chodí super, tak snad to bude pohoda.. ale abych se už začala poohlížet i po nějakých zimních :-D

3 Luccienne Luccienne | Web | 14. října 2011 v 14:20 | Reagovat

Ono to s tím optimismem není vůbec tak, jak se na první pohled může zdát :D Ale tak.. co mi zbývá už... :)

Jinak už je to tak... píšu zase na mém starém blogu. A vidím to tak, že už budu psát jen tam.. Nějak se ho prostě nedokážu vzdát...:)
S těma chlapama? Výstižné!:D Já po téhle zkušenosti už od nich nečekám nic. Hlavně né od těch bohatých.. oni totiž neví co by :D
Děkuju moc... jinak práci stále nemám. Pořád chodím na pohovory, posílám životopisy, nevzdávám to, snažím se zůstávat v klidu, ale! :D Už by mě někam mohli přijmout...
Ono když mě s maturitou nechtějí ani jako ošetřovatelku ke starým lidem, tak to už je k zamyšlení.. A dokonce se mi neozvali ani z Lidlu, kam jsem si zasílala žádost na pokladní... Tak já nevím...:D
Ale není všem dnům konec (zase sem cpu ten optimismus:D)... ještě mě pohovory čekají, tak uvidíme...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama