Nepodstatně podstatné

14. září 2011 v 21:40 | Jitulka |  VÝKECNÍČEK
Ani nevím, jestli vás to zajímá. Teda pokud to někdo čte. Ale můj současný život se momentálně netočí kolem ničeho jiného.
Můj skoro desetiletý pejsek zvládl za necelý měsíc spoustu návštěv u veterináře. K mému neštěstí, protože tím děsně trpím. Začalo to zánětem, který jsme úspěšně zažehnali antibiotiky, pokračovalo to přes odtranění zubního kamene a pokračovat to bude přes odstranění kýly a bradavičce na pacince. Řeknu vám, že po dnešním zážitku se sedací (narkóza) se bojím snad ještě víc než jsem se bála dnes. Víte, miluju svýho hafíčka nadevše. Možná vám to přijde divné, ale je to tak. Ona se mnou byla vždy! Pamatuji si na nejhorší chvíle svého života. Nikdo za mnou tenkrát nepřišel, zeptat se, jak na tom jsem. A když jsem plakala, přišla moje čtyřnohá holčička a olízla mi slzy z tváře. To je něco nepopsatelného, protože najednou víte, že i když je to "hloupé" zvíře, má vás rádo a ví, že s vámi je něco v nepořádku. Teď cítím, že jí to musím oplatit. Dnes po injekci jsem ji držela v náručí a ona pomalu usínala. Bylo mi z toho do breku, i když jsem věděla, že je to pro její dobro. Když jsem jí předala paní doktorce, bolelo mě to u srdce. Víte, že jí opouštím. Ale to nejhorší mě čekalo. A to při vyzvednutí, kdy ležela na stole a nehýbala se. Doktorka řekla, ať na ní promluvím, a když jsem jí řekla jménem, začala vrtět ocáskem. V tu chvíli se mi děsně ulevilo. Pomalinku jsem ji položila na zem, ale chtěla jít ke mně. Nejraději bych ji popadla a "trošku" rozmazlovala, ale musela to rozchodit, a tak jsem s těžkým srdcem nechala to stvořeníčko na zemi. Doma byla ještě zblblá, ale při pořádné péči, kterou má, se nám co nejdříve srovná.
Možná se vám to zdá přehnané. A mně je to jedno. Jsem přecitlivělá normálně, ale u pejska ještě jednou tolik. Prostě je to takové moje malé miminko. Vůbec si neumím představit, že tady jednou nebude *pláč*.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nellie Happiness Nellie Happiness | Web | 17. září 2011 v 14:39 | Reagovat

Taky bych chrečela, kdybych byla u toho, jak jí dávají narkozu =( to se Ti nedivím =( já byla taky u každé injekce mé fenky, a bohužel jsem byla i u té uplně poslední =( tak snad už se vám bude dařit líp=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama