Já mám dost!

8. září 2011 v 21:10 | Jitulka |  VÝKECNÍČEK
Tak po včerejší katastrifickém pádu letadla mám náladu na bodě mrazu. Vážně, dost mě to sebralo, protože zrovna tyto tři hokejisty jsem z naší reprezentace měla nejraději. Ale o to nejde. Jak nad tím tak přemýšlím, připadá mi čím dál hrozivější situace jejich rodin a známých. Vůbec si nedovedu (a popravdě ani nechci), jak by bylo na jejich místě mně.

Proto mi přijde až malicherné řešit teď svůj vztah, když si uvědomím, jak teď trpí minimálně 44 rodin zesnulých. Ale na druhou stranu si říkám, že život jde dál a tím, že člověk přestane řešit svoje věci, jim ten život stejně bohužel nevrátí.
Ale jak to vlastně všechno začalo?
Dnes se na našem náměstí měla konat autogramiáda našeho hokejového týmu před nadcházející sezonou. Těšila jsem se tam, ale po včerejší události se tým rozhodl akci odvolat a uctít společně památku našich tří zesnulých hokejistů a jejich spoluhráčů z týmu zapálením svíčky na náměstí. Rozhodla jsem se tam jít. Potkala jsem dokonce kamarádku, kterou jsem hodně dlouho neviděla. Což by bylo krásné, teda až na tu příležitost, při které jsme se potkaly. No, měl tam být i můj přítel jenže v tom davu jsme se prostě nenašli. Navíc já mám dost problém s tím identifikovat někoho v davu, protože mi všechny tváře splývají. Někdo nevidí na dálku, já hold nepoznám v davu. Samozřejmě, že je z toho aféra. Z jeho strany. A vlastně teď už i z mojí, protoe svým názorem mě celkem dostal, rozsekal a hlavně rozplakal. Je pravda, že náš vztah není vlastně vztah. A teď jsem si to pořádně uvědomila. Jenže se mi nelíbí, že příčiny našeho problému hází jen a jen na mě. Vždycky, vždycky, vždycky jsou na vině obě dvě strany. Někdo možná víc, někdo míň, ale nikdy to není vina jen jednoho. o ať mi nikdo nezkouší namlouvat. Prostě ne!!!
Každopádně jsem došla k jasnému závěru. CHCE SNAHU? MÁ JI MÍT! Odteď budu taková stíhačka a bůhví co, že si ještě bude přát, aby se vrátila zpět ta tolerantní (možná až moc) osoba, kterou poznal. Chce, abych žárlila? Budu žárlit. Chce, aby byla akční a pořád vymýšlela nějaké akce? Budu akční. Ať bude chtít cokoli, já taková prostě budu!!! Ale jen v mezích, abych zůstala svá. V tom se prostě nezměním.

Držte palce, i když věřím, že vám je to upřímně jedno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nellie Happiness Nellie Happiness | Web | 8. září 2011 v 21:46 | Reagovat

Mně to samozřejmě jedno není!!!
A co Ti pověděl, že Tě rozplakal??
Doufám, že se to mezi vámi urovná a že konečně bude spokojený s tím, jaká budeš stíhačka =D a hlavně doufám že ocení to, že ses kvuli němu aspon nějak změnila!!!!

A jinak jsem strašně moc ráda, že to nepíšu zbytečně a někdo ty knížky fakt čte! ♥ udělala jsi mi tím ohromnou radost :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama