Fenomenální akce.

29. září 2011 v 20:06 | Jitulka |  VÝKECNÍČEK

A tak se to stalo, dne 28.9.2011. Byl svátek sv. Václava a já vyrazila s kamarádkou na koncert své oblíbené skupiny. Věděla jsem, že tam bude i *P*. Prostě jsem to věděla a taky to tak bylo. Přišel později a zrovna se hrál ploužák, což celou situaci mnohem zhoršilo. Musela jsem si dát panáka. A hned druhého, třetího a čtvrtého. Takhle rychle za sebou jsem nikdy nepila. Ale klepaly se mi ruce, podlamovaly se mi kolena. Bylo mi hrozně. Ovšem pokud jsem ho neviděla nebo nebyl někde blízko, tak to bylo docela v pohodě. Horší bylo, když přišel na KAMARÁDSKÝ pokec. Dokázala jsem s ním mluvit až po dalších dvou pivech. Prostě mi alkohol rozvázal jazyk. Po pauze začala kapela znovu hrát a my stály s kamarádkou *W* a *P* u podia. Snažila jsem se před ním na sobě nedat znát, že za tím úsměvem je ve skutečnosti obrovská bolest. Fotili jsme se spolu, obejmul mě. Netušil, že to vše pro mě znamená mnohem více, než by se mohlo zdát. Pak se mi stal výstavní trapas na podiu, a pak končilo vystoupení. Lovila jsem fotky se členy kapely, ukořistila jsem si plakát s podpisy. Byla jsem na mol, což *P* nikdy u mě neviděl a docela pokukoval, když jsem se tam začala bavit s muzikanty. Je sice pravda, že je odmalička znám, ale už mě pěkně dlouho neviděli, a tak nevěděli, kdo jsem. Pak jsme se přemístili na vedlejší diskotéku a pak jsme šli zpět do hospody, kde byla většina lidí. Seděli jsme u stolu s kapelou a *P*. Kámoška mi udělala výstavní trapas před *P*, když mu začala hustit do hlavy, proč už se mnou není. Ovšem v tom okamžiku se ON vyznamenal, když ji odsekl, ať si to vyřeší se mnou. Prostě hnus. Dávám to za vinu, že byl také opilý, ale i tak. Mohl to říct prostě jinak.

A co jsem si z toho všeho odnesla?
Za prvé mi není zle jen psychicky, ale i fyzicky. Alkohol prostě problémy nevyřeší, ale aspoň na chvíli ztlumí tu bolest. Alespoň na chvíli jsem se cítila "šťastná" a nic mě netrápilo. Tímto děkuji své kamarádce, která se mnou absolvovala mé srdceryvné výlevy ohledně rozchodu. A také před ní smekám, že vydržela tu panákovou smršť, která přišla.
Za druhé: Z nás prostě kamarádi nikdy nebudou. Prostě to nelze, i když si to můžeme říkat jak chceme do alelůja. Prostě ne. Tečka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 €&L €&L | Web | 29. září 2011 v 20:13 | Reagovat

ahojky :)mohla bych tě požádat o hlásek?
Stačí kliknout na tlačítko s palcem a textem: "tenhle pár je

cool."

zde:

http://www.bravolasky.cz/detail/id:2423/

Díky moc předem a ráda oplatím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama