Únik z trablů nebo sobectví?

30. ledna 2011 v 14:00 | Jitulka |  Na téma?
Jakmile někdo poví slovo sebevražda, polije mě studený pot, začnu se klepat a z očí mi mi zaínají téct slzy. V hlavě se mi začnou prohánět myšlenky a vzpomínky, jaké to bylo, když tu byl. Řeč je o mém kamarádovi. Byl to můj nejlepší přítel, snoubenec mé skvělé kamarádky. Vždycky jsem věděla, že mu můžu říct cokoli a on mi poradí. Bylo mi jasné, že se nebude smát mým v té době pubertálním problémům a s jistotou dospěláka mi je pomůže vyřešit. A skutečně tak činil. Bohužel jednoho dne ukončil svůj život. Byl to pro mě šok a skutečně nikomu bych nepřála ten pocit zažít.
A já se ptala, jestli měl skutečně nějaké problémy, kterých mu smrt pomohla se zbavit, nebo mu jen luplo v hlavě a oběsil se, aniž by o tom přemýšlel. V prvním případě jsem se nedokázala zbavit pocitu viny. Měla jsem ho snad lépe naslouchat? Dával mi nějaké signály, že něco takového chystá? Nevím, a teď už se to ani nedozvím. Možná je to tak lepší! Odpočívej v pokoji, Kayo!

Vraťme se ale zpět k tématu "Sebevražda". Co nutí lidi utéct z problémů jednou pro vždy? Zoufalství, bezmoc? Já tomu říkám sobectví. Ano, možná jsou případy, kdy už si člověk neví rady, ale myslím, že se vždy najde někdo, kdo podá pomocnou ruku a nenechá nás se utopit v problémech a pocitech beznaděje. Je egoistické sám utéct od trablů a nechat tu po sobě rodiny, děti, přátele. Opustit všechny, kteří jsou ochotni pomoci, stačí se jen svěřit. Mít někoho, komu můžete důvěřovat. Nikdy není člověk na světě úplně sám a možná reakce některýh lidí, od kterých by nečekali pomoc, může dokonce i překvapit. Proto je lepší se nebát a neuchýlit se hned ke krajnímu řešení. Život je přeci krásný, i když ne vždy. Je dobré vědět, že po každé bouřce zase vyjde sluníčko. Přeci nám byl jednou život dán, je to dar, tak proč ho takhle promařit?

sebevražda
zdroj obrázku: http://postreh.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | Web | 30. ledna 2011 v 14:07 | Reagovat

Mě to až tak sobecké nepříjde.Sobecké a arogantní je svalovat na jednoho člověka povinnosti a ohledy ohledně jiných lidí, ale co ten člověk? On se nemá chovat sobecky, ale lidi okolo něj si ho ani nevšimnou, že mu něco je.To je není sobecké?

2 MeGi MeGi | Web | 30. ledna 2011 v 14:16 | Reagovat

ano, je to sobecké, ale kdo to nezažil, tak nepochopí..

3 Lennroe Lennroe | Web | 30. ledna 2011 v 14:23 | Reagovat

Mě to sobecké přijde. Nedá se totiž zabránit tomu , aby poté okolí necítilo vinu a nepřemýšlelo nad tím, jestli se nedalo něco dělat. A má-li to pro ně být trest za nevšímavost pak je to navíc ještě hloupé a dětinské. Nicméně to nijak nemírní žal ze ztráty, protože ten je mrtvý ať už se to stalo jakkoli. Takže taky nezastávám takové ty názory "dobře mu tak."
Jediná sebevražda, kterou dovedu pochopit je sebevražda psychicky těžce nemocného nebo feťáka, protože ten nad tím nepřemýšlí, alespoň ne způsobem, kterému bychom mohli rozumět.
když má někdo problém který sám nezvládne, měl by hledat pomoc a ne čekat, že mu někdo uvidí do hlavy.

4 Marpefi Marpefi | E-mail | Web | 30. ledna 2011 v 15:17 | Reagovat

Zdravím všechny,

jelikož je na internetu aktuálním tématem sebevražda a sebepoškozování, vytvořil jsem tedy pro tento účel článek, kde se zamýšlím nad souvislostmi z pohledu možnosti existence Boha.

Pokud totiž existuje, pak je velmi důležité se jím v této souvislosti zabývat.

http://zivot-nazory.blog.cz/1101/ztrata-smyslu-zivota-sebevrazda

Děkuji i za Vaše názory. S pozdravem

Marpefi

5 ♥ Nellie Happyness ♥ ♥ Nellie Happyness ♥ | Web | 30. ledna 2011 v 16:57 | Reagovat

Pane Bože, to si nedokážu představit, že bych měla mrtvého nějakého kamaráda. Zažila jsem dost šílených věcí, ale tady tato se mi NAŠTĚSTÍ /klep klep/ do teď vyhýbala a já doufám, že to tak bude furt.. On se zabil i když byl zasnoubeny? :(
Ale určitě se neobvinuj zlato prosím Tě! Podle mě, pokud měl v plánu se opravdu zabít, tak žádné signály nevysílal. To dělají jen lidé, kteří chtějí, aby jim někdo pomohl se nezabíjet. Pokud se opravdu chtěl zabít, tak o tom mlčel a udělal to. Zní to hnusně, ale je to tak:(
I já jsem jednou chtěla spáchat sebevraždu. A kdyby třeba Kuba zemřel, taky se asi zabiju :(
Ale třeba vím, že kdybych měla dítě, tak se NIKDY nezabiju a to nechápu ty matky.. Jak ho tady na tom světě může tak nechat? pro ni je to svoboda, pro to dítě hrůza.. TOHLE  je egoismus ..

6 Luccienne Luccienne | Web | 30. ledna 2011 v 22:25 | Reagovat

"Nikdy neodsuzujte sebevrahy..není pravda, že to jsou slaboši...někdy je k tomuto rozhodnutí jen malý krůček.."
Ne, já je nebráním, to bych si ani nedovolila...Nechtěla bych zažít to, co jsi musela Ty..myslím, že bych potom skončila někde na psychiatrii :/ I když všichni ví i Ty, že za nic nemůžeš, musí to být hrozný pocit..Ten člověk se vysvobodil..A všem lidem, kteří ho měli rádi, způsobil utrpení...

Ale právě, že my do lidí nevidíme a nikdy by jsme neměli nikoho odsuzovat, že se takto rozhodl. Určitě k tomu důvody měl. Nikdo by jen tak neskončil svůj život, tím spíš, kdyby byl spokojený...

Já osobně bych to nedokázala právě kvůli lidem v mém okolí. Protože si ani nechci představit, co bych jim tím způsobila...

A sama věřím v lepší zítřky a budoucnost...Už proto bych to neudělala...I když nikdy by jsme neměli říkat nikdy...Nikdy nevíme, co nás potká...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama